Čtvrtý den Týdne neklidu: Ring, pochod, debaty a fastfood

Počátek protestního pochodu na Náměstí Jana Palacha.

Počátek protestního pochodu.

Týden neklidu včera vyvrcholil Protestním pochodem za svobodnou akademickou obec a reformu přinášející řešení, v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy se debatovalo obecně o samotné reformě vysokého školství, v Národní technické knihovně byla předmětem debaty otázka privatizace a marketizace školství a Ústavem filosofie a religionistiky pořádaná debata se zabývala slabinami univerzit a požadavky, které by měly být kladeny na stát. Je vzdělání zboží? Má do akademické obce vstupovat politika? Nebo má naopak do politiky vstupovat sama akademická obec?

Dobeše do koše

Čtvrtý den neklidu započal různými mini-happeningy, recitacemi tematické poezie a metaforickými znázorněními nepromyšlenosti a nekoncepčnosti reformy. V deset hodin už se před FF UK shromáždil nebývalý počet studentů. V rukou třímali transparenty s nápisy jako „Vzdělání není byznys“ či „Dobeše do koše“. Znamenalo to jediné – studenti šli do ulic bojovat za stažení návrhů zákonů, které podle nich potlačují svobodu akademické obce a ze vzdělání dělají zboží. Pochodu se zúčastnili studenti z Univerzity Karlovy, Vysoké školy umělecko-průmyslové, Vysoké školy ekonomické, České zemědělské univerzity, Českého vysokého učení technického i dalších škol. Protestní pochod vedl od Filozofické fakulty až k Úřadu vlády. Skandovalo se, zpívaly se protestní písně a před Úřadem studenti přednesli své hlavní požadavky k reformě vysokého školství. Varovali také, že pokud vláda nezavrhne či nezmění návrhy zákona, přijdou protestovat znovu.

O vysokoškolských reformách na PedF: jak s tím školným?  

Co se týče postřehů samotného účelu reformy, neměli účastníci odpolední diskuze na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy problém se shodnout: V ČR je přílišné množství vysokých škol a mnohé z nich nenabízí kvalitní vzdělání, což ovšem reforma neřeší. 

Docela individuální záležitostí bylo ovšem financování vysokých škol a školné: Prorektor UK Stanislav Štech se zmínil o podfinancování ze strany státu a o nutnosti spoření, kvůli kterému není třeba měnit strukturu akademického senátu. Sám je též proti školnému. Předseda Studentské komory Miroslav Jašurek upozornil na fakt, že ČR přijímá modely vzdělávání ze zahraničí a nehledí na to, zda jsou funkční či nikoli. Náměstek ministra školství Ivan Wilhelm naproti tomu hovořil o nezbytnosti změn ve vzdělání, ale i v politické kultuře, kterou láká podfinancovaný a dobře fungující subjekt, jako jsou právě vysoké školy, a o podpoře tvůrčí činnosti prestižních vysokých škol. Všeobecně ale padl názor, že nelze chtít kvůli snižování dotací od státu náhradu od studentů a že stát musí poskytnout každému stejnou možnost na vzdělání.

Opět se dostalo i na autonomii a samosprávu vysokých škol. K této problematice zazněla slova Miroslava Jašurka, že ministerstvo školství si chybně myslí, že systém akademického senátu může za nefunkčnost. Náměstek Ivan Wilhelm zase podotkl, že je třeba začlenit do akademické obce vnější pohled a prorektor UK Miroslav Štech řešil problém distance politiků od VŠ: „Problém nevězí v distanci vysokých škol od politiky, ale naopak v distanci státu od vysokých škol. Z vysokého vzdělání se tak stane soukromý sektor.“  

Vzdělání jako fastfood?

Od třetí hodiny odpolední probíhala v Národní technické knihovně debata v trochu jiném duchu. Pozváni byli literární vědec Petr A. Bílek, socioložka Tereza Stöckelová a politolog Ondřej Slačálek. Diskuze probíhala více formou úvah nad otázkami marketizace, privatizace a politizace akademické obce. Hlavním pilířem byla myšlenka vysoké školy jako fastfoodu, který je dostupný všem, co mají peníze, stojí na lukrativním místě a výsledek se obvykle dostaví velmi rychle. Otevřena byla i problematika veřejného zájmu o podílení se na financování vzdělání studujícího z daní někým, kdo vysokoškolské ambice nemá. Byla tím myšlena tzv. „Dobešova prodavačka“. Ta podle něj ze svých daní zbytečně platí vzdělání někomu, kdo bude mít později díky vysoké škole větší plat něž ona. Proti tomu stál názor, že zavedením školného bude právě pro prodavačku velmi těžké zaplatit studium svým dětem či sobě, kdyby se rozhodla v pozdějším věku nastoupit na univerzitu.

Konec (jedné ideje) univerzity?

V revoluční náladě se poněkud netradičně řešily slabiny univerzit. Stejně jako v debatě na PedF UK se zde objevil názor, že malá diverzifikace a velký počet vysokých škol systému škodí. Vyřčeny byly ale i sebekritičtější názory: „Problém je v nepřátelích ideje univerzity nejen zvenčí, ale i zevnitř. Zevnitř jsou to studenti a pedagogové, kteří na univerzitě parazitují a dělají si z ní dobré bydlo,“ prohlásil Václav Němec. „Některé naše obory by navíc vůbec na mezinárodní úrovni neobstály, je tedy třeba se více otevřít.“

V otázce požadavků univerzit na stát vedle sebe stály názory, že je třeba zajistit právní prostředí pro rozkvět vzdělání, že je třeba stabilní a dlouhodobé financování a kontrola nanejvýše standartními audity, a že stát dostatečně nevyužívá kontrolní prostředky, které už k dispozici má – financování a akreditace.

„Momentálně jsou oba návrhy legislativní radou vlády pozastavené,“ informoval přítomné v rámci diskuze Samuel Zajíček, jeden z autorů Kritického průvodce reformou VŠ. Jednání s radou vlády budou prý nadále pokračovat, ale nízká vstřícnost druhé strany, která se projevuje mimo jiné neposkytováním podkladů k jednání, naznačuje, že jejich výsledek pravděpodobně nebude příliš povzbudivý.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *