Contempuls

Již za pár dní se uskuteční 7. ročník festivalu soudobé hudby Contempuls (21., 26. a 28. 11. 2014), jediného pražského festivalu tohoto druhu. Pokud na tom neshledáváte nic pozoruhodného, dovolte mi vás přesvědčit, že se skutečně jedná o výjimečný počin.

Zatímco v oblasti výtvarného umění či tance se dnes již nikdo nad prezentací soudobých autorů nepozastaví, sféra tzv. artificiální (neboli vážné) hudby stále čeká na své zesvětštění. Bohužel, praxe v České republice stále pokulhává za zahraničím, kde má soudobá vážná hudba již pevné místo. Je smutné, že ještě dvacet pět let po otevření hranic nedošlo k podobnému otevření našich obzorů směrem k soudobému hudebnímu umění. Takzvaná vážná hudba ušla za posledních sto let velký kus cesty a je nepřijatelné, že v našich zeměpisných podmínkách se tato proměna stále neakcentuje. Mediální obraz „tak trochu jiné“ hudby tomu nenapomáhá, ba naopak – rozšířená představa o náročnosti a mnohdy absolutní nemožnosti poslechu potenciální posluchače právě nenaláká.

Faktem je, že zaposloucháte-li se do děl soudobých skladatelů, zvuková (a často i vizuální) zkušenost, kterou tím získáte, bude patrně zcela odlišná od toho, co je známé a posluchačstvu běžně dostupné. Neměla by být ale opomíjena možnost obohacujícího zážitku, který je průvodním znakem takového poslechu. Nové koncepty myšlení i tvoření, jež vstoupily a vstupují do oblasti hudební tvorby, stojí za to poznat. Byla by škoda přehlížet tento nesmírně zajímavý způsob reflexe vlastního, právě prožívaného bytí – a kdo může poskytnout přesnější obraz doby a světa, jehož jsme součástí, než někdo, kdo na něm participuje v přibližně stejnou dobu jako my?

Contempuls, na který vás chci tímto článkem poněkud neobratně pozvat, z této perspektivy zaujímá skutečně výjimečnou pozici. Od roku 2008 se pořadatelům podařilo dostat k pražskému obecenstvu již desítky jedinečných umělců světové i domácí scény prezentujících skladby posledních šedesáti let. Nemalou část dramaturgické koncepce festivalu tvoří díla třetího tisíciletí, z nichž ta nejnovější vznikají přímo na objednávku. Puls našeho světa a naší doby je velkou devízou festivalu, který svým konáním však stále naráží na imaginární barikády. Letošní ročník, který se skládá z pěti koncertů odehrávajících se během tří listopadových večerů, se tak bohužel dostal do finančních problémů. Máte-li chuť slyšet něco, co běžně neuslyšíte, rozšířit si kulturní obzory, vstoupit do zatím nepoznaných zvukových světů, podpořte festival koupí vstupenky či příspěvkem na crowdfundingovém portálu HitHit. Kromě dobrého skutku pro českou kulturní scénu se vám může přihodit, že objevíte nečekané, doposud neodhalené stránky vlastního já. A takový výlet do vlastního nitra se vždy vyplatí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *