Držet prst na tepu doby

Již rok a půl se prohlubuje konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, Ruskem a Evropou. Znovu se začínáme ptát po své identitě, pod nánosy jednostranných východisek nacházíme pulzující pluralitu. Vstřebáváme kondenzovaný obraz přenášený médii a v lepším případě přijaté filtrujeme, v horším jej necháváme hromadit a tlít. Na půdě Filosofické fakulty UK vznikla potřeba reflektovat současnou tamní situaci, proto se z podnětu studentů Ústavu východoevropských studií ustavil Studentský spolek pro soudobé dějiny východní Evropy.

Hodni Palachova odkazu (?)

Zpráva z letošních palachovských oslav

Pietní akt u pamětní desky Jana Palacha, neoddělitelná součást vzpomínkových akcí zaštítěných Filosofickou fakultou, rozhodně nebyl jen prázdným rituálem, při němž se každý rok opakují tatáž velká slova, která již dávno ztratila plasticitu. Právě naopak. Studentská rada se snažila dát letošním oslavám celouniverzitní charakter, proto se svým projevem vystoupil i rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima, který zdůraznil, že „svoboda a demokracie nejsou žádnou samozřejmostí a že je můžeme ztratit snáz, než se na první pohled zdá.“ Děkanka Filosofické fakulty, doc. Mirjam Friedová, vyzdvihla skutečnost, že Palach ukázal, „že lze a je potřeba stavět vnitřní svobodu proti vnějšímu žaláři“. Předseda Akademického senátu FF, prof. Jan Čermák, hovořil o Palachově činu jako o aktu nejhlubší, téměř dokonalé lásky, jež svůj život dává v oběť.

Orbis pictus – nevyslovitelné v obrazech

divadloponec.cz

divadloponec.cz

Pokud jste v záplavě jiných – dovolím si však tvrdit, že nikoliv podobných – podnětů nezaznamenali, že v Divadle Ponec je možné zhlédnout představení, jež se bez nadsázky vymyká v současnosti uváděným performancím, vězte, že tento pátek, 28. listopadu 2014, máte poslední šanci.

Inspiračním zdrojem se stala pro choreografy Lenku Bartůňkovou a Michala Záhoru Červená kniha C. G. Junga, jež jim, jak sami přiznávají, v některých chvílích přípravy odpovídala na otázky, které si kladli. Obrazy, pomocí nichž se tanečníci podstaty jemně dotýkají, na ni narážejí, jí se nechávají proměňovat, hovoří samy.

Minimalistické pojetí, zračící se jak v hudbě, kterou zkomponoval speciálně pro toto představení Carlo Natoli, tak v uchopení scény, jež nedává proživateli – syntaktici snad prominou, ale označení „divák“ je v tomto případě nedostatečné – mnohé rozptýlení, silně umocňuje celkové uchopení. Soustředění tedy není narušováno či brzděno vnějšími krajkami, látka sama před námi vyvstává ve své čisté podobě.

Touha zachytit nezachytitelné, zůstat ve stavu nepřetržité otázky. Přibližování se ke smyslu a opětovné oddalování, pád jako cesta vzhůru. Orbis pictus je bezesporu odvážný projekt, jež se nespokojuje s málem. Fragmentárně se pokouší nazřít celek, jednotlivými kroky podává svědectví o cestě, která nemůže skončit.

 

Půjdeme domů, nebo zůstaneme? Hongkong tápající i urputný

reuters.com

reuters.com

V předvečer 28. října, v den, kdy prezident České republiky přitakal široké spolupráci s Čínou, zahrnující pobočku Bank of China na našem území i postavičku pandy ve večerníčku o Krtečkovi, hovořil na filozofické fakultě hongkongský profesor a jeden ze zakladatelů Occupy Central Joseph Yu-shek Cheng.

Většinou nemáme možnost si ověřit, zda a nakolik informace přicházející z opačného konce světa odpovídají realitě. Nutně však procházejí sítem, a přijímáme je tedy značně kondenzované. I proto bylo setkání s profesorem Chengem výjimečné. Ústav Dálného východu a ústav politologie totiž ve spolupráci s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Jihlava pozvaly politologa, který bojuje za zachování autonomního Hongkongu.

Od Dostojevského k Topolovi. Americký slavista hovoří o výuce češtiny

zdroj: http://www.slavic.illinois.edu/people/dlcoop/

zdroj: slavic.illinois.edu

Při svém dobrodružství v Illinois jsem pátrala po lidech spjatých s Českou republikou. Velice mě potěšilo setkání s osobností  Davida Coopera, jenž učí na University of Illinois v Champaign, IL českou a ruskou literaturu. Zajímalo mě, v jakém prostředí se pohybuje, jaký zájem je o českou filologii mezi studenty a čemu se v těchto dnech věnuje.

Oslava obyčejného života pod vrstvou pompézna

01_reynekPřed měsícem byla ve Valdštejnské jízdárně otevřena výstava mapující grafické dílo Bohuslava Reynka. Petrkovský básník má své webové stránky, jeho práci obdivovalo již více než deset tisíc návštěvníků a billboardy s motivem z jeho Ukřižování lemují silnice po celé zemi.

Zdálo by se, že český národ oplývající darem rozlišovat „zrno od plev“ čekal mnoho let na drobné pošťouchnutí a nyní, když konečně nastal čas příhodný, nikdo nelení a davy se do výstavního sálu jen hrnou. Samozřejmě zůstává otázkou, nakolik (a zda vůbec) je tato propagace blízká básníkovi, kterého pozitivní recepce sice těšila, ale rozhodně na ní své dílo nestavěl. Právě kvůli atakující reklamě mnozí již předem výstavu zavrhli. Myslím si však, že se v jejich případě jedná především o pózu skrývající nechuť odkrývat spodní vrstvy díla, které není postaveno na prvoplánovém přijetí.

Komparatistika v pohybu aneb Nazírejme problémy z různých perspektiv

OLYMPUS DIGITAL CAMERATěší vás interdisciplinární přístup k problému? Promýšlíte otázky z různých úhlů? Rádi myšlenky propojujete a jste zastánci teze, že meze jednoho oboru nejsou pevně dané, ale dílčí témata se mohou vlamovat do různých odvětví? Pokud jemně pokyvujete hlavou, mohl by vás zaujmout přednáškový cyklus Komparatistika v pohybu: možnosti, perspektivy a přesahy v současném zkoumání literatury, který v tomto semestru vypsal Ústav české literatury a komparatistiky.

Agnieszka Holland tentokrát před kamerou

Při vyslovení jména polské režisérky Agnieszky Holland si jistě mnozí z posluchačů FF UK vzpomenou na její přímost, jiskru v oku a jasně formulované názory. Loni v lednu ve Velké aule představila Hořící keř, trilogii odrážející situaci v Československu po činu Jana Palacha.

O rok později, také 16. ledna, byl v kině Lucerna uveden dokument Návrat Agnieszky H. Krystyna Krauze, polská dokumentaristka, v 80. letech spojka mezi Chartou 77 a Solidaritou i velká propagátorka českého dramatického umění v Polsku, v něm přiblížila režisérku, která před kamerou stojí málokdy.

„Nestačí jít spolu, potřebujeme sladit krok.“ Češi a Poláci 25 let poté

Ve dnech 21. a 22. listopadu 2013 se v Černínském paláci konala u příležitosti oslav 120. výročí založení Lidových novin konference „Co jsme udělali se svobodou?“, která se soustředila na vítězství a prohry disentu v české a polské společnosti po roce 1989.

Pozvání přijalo 28 řečníků, kteří působí či aktivně působili jako diplomaté, politici, ekonomové, novináři nebo spisovatelé. První den byl věnován ekonomické transformaci a politické situaci obou zemí, druhý se nesl ve znamení debat o českých a polských médiích a kultuře.

Na konferenci za exota aneb Mimo fakultu nebezpečno

Zdálo by se, že pod poměrně neutrálním pojmem „konference“ se nemůže skrývat nic záludného ani růž na tvář přinášejícího. Chyba lávky, přátelé. Záleží na několika faktorech, jež mohou změnit váš celkový dojem a zbavit vás některých léta usazených iluzí.

„Ještě si půjčím jednu knihu a pak rychle na tramvaj.“ Do Černínského paláce dobíhám samozřejmě pozdě. Pravidlo číslo jedna – nevysvětlujte, která věc nacházející se v útrobách bezedného batohu má problém přejít přes rámy do onoho mikrosvěta noblesy. Nikoho nezajímá, že jste si před chvílí koupili nový pásek a půjčili knihu, jež se ještě nestihla adaptovat.

Pages: 1 2 Next
Pages: 1 2 Next