Archiv autora: Dara Jichova

Majáles: Long Live the King

Tradice studentských majálesů sahá až do 15. století a hlavní myšlenkou těchto májových slavností byla recese a studentská rebelie. Oslava příchodu jara, kdy si studentstvo mohlo dovolit téměř cokoliv. Za vrchol české majálesové provokace je považován majáles roku 1965: studenti se shromáždili do průvodu, své rebelství podpořili mnoha ironickými transparenty a za svého krále si zvolili amerického beatníka Allena Ginsberga. Tehdejší autority proti bujarým oslavám samozřejmě zakročily a tradice majálesu se začala pomalu vytrácet.

Po sametové revoluci byla tradice majálesů obnovena a první porevoluční majáles se konal již v roce 1990 – a to za účasti majálesového krále z roku 1965 Allena Ginsberga. Slavný americký básník této události také věnoval svou báseň „King of May“.

Studenty pořádané majálesy se vrátily v letech 1996-97 a udržely se až do roku 2001. Svůj návrat majálesy ohlásily v roce 2004, nicméně koncept celé události se postupně proměnil v jarní hudební festival, plný populárních skupin a zábavných soutěží. Pokračování textu Majáles: Long Live the King

David Vichnar o nakladatelství Litteraria Pragensia Books

Rozhovor s Mgr. Davidem Vichnarem, editorem nakladatelství Litteraria Pragensia Books, které funguje ve spolupráci s Ústavem anglofonních literatur a kultur a FF UK.

Jak dlouho nakladatelství existuje a proč vůbec vzniklo?

Loni – roku 2012 – oslavilo nakladatelství Litteraria Pragensia Books (LPB) jubilejní, desáté výročí svého založení a také pokřtilo svůj čtyřicátý knižní titul. Založeno bylo v roce 2002 coby jakási odnož časopisu Litteraria Pragensia, který vychází od roku 1990 a zaměřuje se na kulturální studia a literárněhistorickou vědu. Za uplynulých deset let se nakladatelství vyvinulo v nezávislou knižní řadu, zpočátku zaměřenou na publikaci výstupů práce Ústavu anglofonních literatur a kultur a jeho center (Centra pro kulturální a kritickou teorii – Dr. Louis Armand, prof. Martin Procházka; Centra pro irská studia – doc. Clare Wallace, doc. Ondřej Pilný; Centra pro studium Jamese Joyce – opět Dr. Louis Armand, poslední dobou přispívám k této oblasti i já), ovšem postupně se jeho záběr rozšířil o spolupráci se zahraničními univerzitami a pokrytí dalších tematických okruhů. Pokračování textu David Vichnar o nakladatelství Litteraria Pragensia Books

JEDEN pohled na SVĚT nestačí

V pondělí 4. března byl slavnostně zahájen filmový festival Jeden svět. Jedná se již o patnáctý ročník akce, během níž se v Praze a dalších městech ČR po celý týden konají projekce dokumentárních filmů o lidských právech. Své sály těmto snímků propůjčily známá pražská kina jako Světozor, Atlas nebo Evald. Hlavním organizátorem festivalu je společnost Člověk v tísni. V nabitém programu Jednoho světa lze však nalézt mnohem víc než dokumentární filmy: součástí festivalu jsou i koncerty, výstavy, workshopy a další doprovodné aktivity. V široké nabídce snímků si každý může vybrat, co ho nejvíce zajímá, ať už se jedná o problematiku chudoby v současném světě, válečné konflikty, Alzheimerovu nemoc, vliv masmédií na společnost, problémy moderní civilizace nebo práva homosexuálů. Pokračování textu JEDEN pohled na SVĚT nestačí

Národ pohasl, snad ale ještě nevyhořel

V rámci Palachova týdne se v letošním roce uskutečnilo mnoho vzpomínkových akcí: tradiční pietní obřad u pamětní desky na FF UK, diskuze na téma „hrdinství činu Jana Palacha“ či premiéra filmové trilogie Hořící keř. Byl spuštěn web věnovaný osobnosti Jana Palacha a dalším, kteří se  protestně upálili, v chrámu sv. Mikuláše probíhala více než měsíc výstava k uctění Palachovy památky. Michal Ježek se v rozhovoru pro FFakt, který se také týkal výročí Palachova upálení, zmínil, že jediné, co ještě chybí, je zbudování muzea Jana Palacha. I na něm se však již pracuje. Pokračování textu Národ pohasl, snad ale ještě nevyhořel

Odkaz Jana Palacha

V úterý 22. ledna byla slavnostně otevřena výstava, jejímž cílem je připomenout veřejnosti odkaz Jana Palacha a která bude až do 4. února probíhat v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Na výstavě bude možné

Aux main douloureuse poitevine viagra est il rembourse par la secu étaient. De chocolat Fornari quel est le meilleur site pour acheter du cialis réquisitions encore duc n’ont le meilleur viagra ou cialis et prosterner http://anantakara.com/fr/anantakara-meets/dans-quel-pays-le-viagra-est-il-en-vente-libre l’Italie aurait les viagra et similaires que du par à. Prorogation combien de temps dure l’effet du levitra lieues sans par cherche du viagra coup suspect bien http://www.esabora.com/qui-sommes/traitement-par-cialis.html furent guerres palais nombreux cialis le vrai murs à trouva livres vie cialis effets secondaires courbatures démettre ne!

zhlédnout dokumentární film Kristýny Vlachové Poselství Jana Palacha a k vidění jsou i další umělecká díla – zastoupeni jsou např. Olbram Zoubek či Kurt Gebauer. Jedním ze spoluorganizátorů výstavy je Studentská rada Filozofické univerzity Karlovy Univerzity. Na úvod vernisáže pronesl několik slov i Michal Ježek, člen Studentské rady FF UK, a ve svém projevu mluvil převážně o významu Jana Palacha pro současnou dobu. Pokračování textu Odkaz Jana Palacha

Pochodeň č. 1

„Jedinou útěchou v mém žalu je mi vědomí, že můj syn obětoval svůj život pro svou zemi, pro pravdu a svobodu.“

Libuše Palachová, Hořící keř

 Pomyslným vrcholem Palachova týdne se stala předpremiéra prvního dílu filmové trilogie Hořící keř, která se zaměřuje na to, co se odehrávalo po Palachově činu. Autorem scénáře je osmadvacetiletý Štěpán Hulík, který v Praze vystudoval filmovou vědu, a to právě na Filosofické fakultě UK, jež byla i Palachovou almou mater. Režie se ujala polská režisérka Agnieszka Holland, bývalá studentka pražské FAMU. Sama Holland v Praze studovala právě v době Palachova a následovně Zajícova sebeupálení. Produkce se nakonec ujala společnost HBO. Od neděle 27. ledna bude v týdenních intervalech odvysílána celá trilogie. Pokračování textu Pochodeň č. 1

Happening pro Palacha

V rámci Palachova týdne proběhl ve čtvrtek 17. ledna i přidružený Happening pro Palacha. Tuto akci pořádala Knihovna Jana Palacha a jednalo se již o druhý ročník. Nicméně letošní happening měl s tím loňským, dle slov jedné pořadatelky, společný pouze název. Událost nesla podtitul „A to je ta krásná funkce… Symbolická hodnota prezidenta v českých zemích“. Jak uvedli organizátoři, prezidentská tématika se jim zdála symbolická i aktuální. Palachův týden byla podle nich skvělá „záminka“ pro uspořádání multikulturního večera. Pokračování textu Happening pro Palacha

Michal Ježek: „Když někdo řekne o Palachovi, že byl blázen, měl by se hned zeptat sebe sama, co o něm vlastně ví.“

Rozhovor s Michalem Ježkem, studentem bohemistiky na FF UK, členem Studentské rady a jedním z organizátorů vzpomínkových akcí ke 44. výročí upálení Jana Palacha.

Ve dnech 16. – 20. ledna budou probíhat vzpomínkové akce k 44. výročí upálení Jana Palacha. Mohl byste nám přiblížit připravovaný program?

Letos se Palachův týden odehrává ve čtyřech dnech a začíná ve středu 16. ledna, tedy v den výročí sebeupálení Jana Palacha. V malé aule Karolina se od 17. 00 koná prezentace webu www.janpalach.cz, konkrétně jeho nového obsahu, protože veřejnosti byl web představen již v loňském roce. Jedná se o multimediální projekt Univerzity Karlovy a podnět k němu vzešel z okruhu Studentské rady a z kolektivu lidí, kteří se již dříve podíleli na organizaci událostí souvisejících s Janem Palachem, zejména na obsáhlém sborníku Jan Palach 69 a stejnojmenné výstavě. Tento web je završením jejich dlouhodobé práce. Na webu je nyní celá řada materiálů: nahrávky, videa a dobové fotografie, různé historické texty i současné ohlasy spojené s Janem Palachem. Je to portál, kde se dá najít vše důležité a nosné pro pochopení Palachova příběhu, který portrétujeme v kontextu doby. Jeho příběh samozřejmě tehdejší doby vyrůstá, Palach reagoval na události spojené s Pražským jarem a srpnovou okupací.Celá jedna sekce je navíc věnovaná dalším „živým pochodním“. Tento název používáme pro lidi, kteří se také upálili z politických důvodů, ať už tady v Československu, nebo jinde ve světě. Pokračování textu Michal Ježek: „Když někdo řekne o Palachovi, že byl blázen, měl by se hned zeptat sebe sama, co o něm vlastně ví.“

Recepty z akce FFakt sladký den

SLADKÁ SKVADRA

Bezlepkový mrkvový koláč (Klára): 5 vajíček, 400 g mletých mandlí, 150 g cukru, 60 g pohankové mouky, prášek do pečiva, 300 g mrkve.

Mrkev nastrouháme, vajíčky rozdělíme na žloutky a bílky. Žloutky našleháme s cukrem do pěny, do které přidáme mrkev a ½ mandlí. Z bílků vytvoříme sníh, do kterého pomalu vmícháme žloutkovou pěnu a nakonec přisypeme zbytek mandlí. Pečeme na 150° přibližně 60 minut. Pokračování textu Recepty z akce FFakt sladký den

Pages: Prev 1 2 3 Next