Absolvent bohemistiky a historie: Petr Fejk, ředitel pražské zoologické zahrady

Fejk Petr - ředitel ZOO Praha

Začínal jako stavař, stal se kulisákem a nakonec se rozhodl pro bohemistiku. Počáteční pocit méněcennosti a osamění překonával kulturou. Nakonec se stal ředitelem pražské zoo a za hodně zkušeností prý vděčí fakultě. Petr Fejk se na FF UK obor Český jazyk a literatura v kombinaci s Historií, přihlásil hlavně z toho důvodu, že hledal něco univerzálního. Dlouho nevěděl, co by chtěl dělat, na medicínu se kvůli známkám nesměl přihlásit a stavební fakulta ho nebavila.

Proto se po půl roce v Praze vrátil do rodného Mostu, kde dělal kulisáka a připravoval se na přijímačky na FF. Motivoval ho nejen jeho středoškolský učitel literatury, díky kterému Fejk získal obsáhlé znalosti, ze kterých čerpal i později na fakultě, ale i představa, že FF UK je „líheň autorit“, které chtěl následovat. Fejk, který sám sebe označuje za zodpovědného, se na přijímačky připravoval velice pečlivě a u zkoušky, jak říká, „oslnil“. Přesto se zpočátku neubránil pocitu méněcennosti a osamění, které kompenzoval vydatnými kulturními hody. Čtyřikrát denně chodil do kina či do divadla nebo na projekce FAMU, toulal se Prahou a obdivoval její architekturu. Pocit vykořeněnosti umocňovala i kolej Větrník, kde Fejk sdílel „kóji“ se studentem z Beninu.

I divadlu se Fejk věnoval jako solitér. Jednou do roka uspořádal jedno představení, v němž si všechno dělal sám – včetně kulis, na konci si i zatáhl oponu. Vedle divadla se věnoval také psaní poezie a láska ke slovu se ho drží dodnes: „Kdybych teď měl čas a peníze, abych uživil rodinu, tak bych třeba psal knížky pro děti, to mi přijde úplně úžasné.“ Trvalo dva roky, než si Petr Fejk na fakultě našel přátele, zato se s nimi stýká dodnes, se dvěma z nich dokonce založil v roce 1992 klub Belmondo.

Soudruzi, nesoudruzi a Mácha s Reynkem

Díky volnému režimu na fakultě si Fejk denní rozvrh upravoval podle svých potřeb. Dlouho spal, chodil pozdě, na ty přednášky, které ho nebavily, nechodil vůbec a učil se jen o zkouškovém, o to však intenzivněji. „Na to období vzpomínám strašně rád,“ říká dnešní ředitel pražské zoo, jedním dechem ale dodává: „Byla to samozřejmě zpolitizovaná škola. Ve vedení kateder byli komunisti a někdy velice nepříjemní. Třeba literaturu vedl Vítězslav Rzounek a jeho nohsledka Zdena Bastlová, což bylo úplné peklo.“ Fejk sám naštěstí žádnému politickému tlaku čelit nemusel, nebyl nucen se angažovat a dělat věci proti své vůli. V této souvislosti vzpomíná moderátora TV Nova Karla Voříška, někdejšího studenta oboru Vědecký komunismus a předsedu fakultního SSM.

Vedle politických kariéristů se však Fejk na fakultě setkal i s osobnostmi, kterých si nesmírně vážil a které ho někam posunovaly, namátkou zmiňuje Jaroslavu Janáčkovou a Věru Menclovou z literatury, Karla Hausenblase z bohemistiky nebo pány Roberta Kvačka a Josefa Petráně z historie. „Studentům musí člověk vždycky říkat pravdu, ne rutinu,“ zamýšlí se bývalý učitel, obdivovatel Máchy a Reynka, nad atributy kvalitního pedagoga.

Fejk Petr - ředitel ZOO PrahaNa školu vzpomínám strašně rád, říká Fejk
foto: H. Slevík

Studia na FF UK ukončil Petr Fejk roku 1988, a než nastoupil na vojnu, pracoval tři měsíce jako korektor v nakladatelství Panorama. Po návratu si našel podnájem v Libni a začal shánět místo středoškolského profesora. V den, kdy se šel optat na nedaleké gymnázium, vlál nad vchodem černý prapor. Den předtím totiž zemřela češtinářka, a tak Fejk místo hned dostal. Na gymnáziu učil tři roky a pracoval na sto deset procent. Po revoluci totiž nebyly pořádné učebnice na literaturu, a tak se budoucí ředitel zoo musel velice pečlivě každý den připravovat. Když po dvou letech odcházel, měl ze svých poznámek vypracovanou vlastní učebnici literatury pro gymnázia. Fejk tvrdí, že ho učení bavilo a že to dělal s opravdovým zanícením. Co ho tedy donutilo ze školství odejít? „Ve mně byla ambice stát na vlastních nohou a bojovat o své místo na slunci a uplatnit se i v tom společenském slova smyslu, aby můj život nebyl plný omezení ale plný možností.“

Jak Belmondo k zoo přišel

Jako učitel si Petr Fejk nevydělal pomalu ani na nájem, co mu zbylo utratil za knížky a celý rok potom chodil v jedněch kalhotách. Takovou společenskou situaci cítil jako handicap, a tak dva roky po revoluci založil s přáteli klub Belmondo. Původně mělo jít o všestranně zaměřené kulturní středisko, rockové koncerty si ale na sebe jako jediné vydělaly, a tak se podnik postupně změnil v rockový klub. Jako klubový manažer působil Fejk podle svých slov organizovaně a rezervovaně, všem bez ohledu na věk vykal. Manažerská práce se mu velmi zamlouvala a také ho dobře připravila na pozdější kariéru: „Tady jsem se naučil úplně všechno. Bez téhle praxe bych se na místo ředitele pražské zoo nehlásil,“ reflektuje zpětně Fejk. V klubu ale začalo přibývat násilí, alkoholu a drog, a proto se po pěti letech rozhodl skončit. V novinách ho zaujal inzerát na místo ředitele pražské zoo, přihlásil se a zanedlouho se stal prvním nezoologem v této funkci. Že je člověkem na svém místě dokazuje nejen prudký nárůst návštěvnosti zahrady, ale i ocenění Manažer roku 2005 a Marketér roku 2006.

A jak mu k těmto titulům pomohla FF UK, pokud vůbec? Od dob studií si je pan ředitel jist svým projevem a nemá s ním žádné problémy. Souvislosti, nadhled, komunikační schopnosti a umění o věcech přemýšlet a vyjádřit je, za to vše je vděčný své alma mater a tato intelektuální vybavenost mu pokaždé umožňuje být trochu napřed před ostatními. V managementu totiž dvojnásob platí, že „osobnost, která nemá schopnost se kultivovaně a přesně vyjádřit, má vždycky handicap, protože, co říkáte, dělá padesát procent, těch dalších padesát je o tom, jak to říkáte.“ A když už jsme u těch čísel, pan ředitel označuje dvacet pět procent své práce za tvůrčí a zábavnou a zbylých sedmdesát pět za úředničinu. Tou svůj pracovní den začíná, obvykle kolem osmé hodiny, odpoledne si pak rezervuje na schůzky s dodavateli, novináři a na jiné návštěvy, od 15 hodin se věnuje koncepční práci. S tou končí kolem šesté sedmé hodiny večerní, kdy odjíždí domů věnovat se své rodině.






Sdílej článek


Hodnocení

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *