Hotel Krystal – budoucnost, nebo noční můra?
Hotelu Krystal se zvláště v posledních dnech dostává velké pozornosti ze strany některých studentů FF UK. Hrozí totiž, že by v budoucnosti mohli docházet na přednášky a semináře právě do této budovy.
Hotelu Krystal se zvláště v posledních dnech dostává velké pozornosti ze strany některých studentů FF UK. Hrozí totiž, že by v budoucnosti mohli docházet na přednášky a semináře právě do této budovy.
Tři ústavy dějin: světových (ve vedení doc. Kovář), českých (prof. Hlavačka) a hospodářských a sociálních (prof. Štaif). V jejich rámci jedenáct seminářů. Soubojem dvou historiků byla poslední volba děkana. Ve fakultním akademickém senátu je historiků deset. Historici tedy slyšet jsou, ale jak je na tom jejich obor?
V pražských Dejvicích konečně našlo své místo studentské divadlo POTRVÁ. A jak to vypadá, když se menší spolek mladých divadelních teoretiků rozhodne pustit do vlastního divadelního projektu? Kavárenský rozhovor se dvěma z tria zakladatelů a režisérů tohoto divadla – Vojtěchem Poláčkem a Petrem Váchou – snad leccos napoví…
„Palachův čin mne tvrdě zasáhl jako matku, v té chvíli jsem cítila obrovský soucit s jeho rodiči. Z toho důvodu nemůžu říci, že bych to považovala za hrdinský čin.“ Takto se k Palachovu upálení vyjádřila J. Vykydalová v minulém čísle FFaktu a upozornila tak na důležitý aspekt, o kterém se tolik nemluví.
Šestý ročník tradičního festivalu studentské kreativity se odehraje 23. dubna od 17 hodin v sídle UK v Celetné 20. Okultění bude tentokrát happeningem a nabídne všem návštěvníkům zhruba patnáct různých workshopů. Všechny tyto tvůrčí dílny povedou zkušení studenti kulturologie. Chystají kulturní atrakce nejen mnoha uměleckých žánrů. Celá akce je součástí širšího doprovodného programu Pražského Majálesu.
Březnové idy, ty měj na paměti. „Kdo zabil Caesara, byl vrah, když nezabíjel ve jménu spravedlnosti.“ Mají lidé právo zabíjet ve jménu spravedlnosti? A jestli ne, tak proč?
Strašnické divadlo uvádí po čtyřiceti letech první inscenaci Shakespearova Julia Caesara v Praze. Premiéra byla 22. února 2009. Tato Shakespearova morálně politická tragédie není v klasickém kánonu v Česku uváděných shakespearovských dramat. Tato hra je aktuální především v časech krizí a historických změn. Konec staré a zrod nové epochy zažíváme i dnes. To vše je provázeno chaosem a nejistým koncem. Tato hra o morálně politických problémech nám ukazuje, jak se lidé od počátku historie pohybují ve stejných modelech chování. Jediné, co se mění, jsou vnější okolnosti a míra brutality.
Pojďte, pane, budeme si hrát! Třeba na humanitní vědu!
A jak se to hraje?
Podle jednoho slavného filosofa „člověk se učí této hře tím, že přihlíží, jak ji druzí hrají“.
Byla to první věc, kterou jsem si ráno uvědomil. Po příjemném snu na mne okamžitě dolehla tvrdá skutečnost. V pět hodin odpoledne mě čekala schůzka s králem…
Nutno přiznat, že mě při tom pomyšlení lehce orosilo. Přemýšlel jsem snad o miliónu věcí. Jak bude takový král Dejdárek vypadat? Bude svou postavou majestátně vyčnívat nad okolím? Napadlo mne, zda se takto také cítil tehdy mladý Tony Blair, když šel poprvé jako premiér za královnou. Nedalo se svítit, posbíral jsem ty kousky odvahy, co mi ještě zbyly, a vyrazil za svým úkolem.
Nekomerční zprostředkovatel servíruje bělostně prvou výstavu rakouského umělce Marcuse Huemera aneb multimediální umění v prostorách holešovického DOXu…
Jak si počíná klasická malba tváří v tvář digitálním svodům? Nakolik šklíbná je výzva modernistické abstrakce?
Klasické motivy v objetí elektronické přízdoby aneb strom a les jako dokonale ironická iluze nul a jedniček. Jaká nápodoba je věrnější?